Šumava - 1. den: Jen pár kroků na hranici

6.6.2020

Na první den toho nemám v plánu moc. Jen osm až sedmnáct kilometrů. Podle toho, kudy se nakonec rozhodnu jít a kde nocovat. Proto mne také příliš netrápí, když mi ujede vlak, zatímco na poslední chvíli nakupuji jídlo na cestu v Bille na hlaváku v Praze. Přiznám se, byl to i trošku záměr. Kamarádi se ke mě mají připojit až v pondělí v Železné Rudě, takže není důvod kdo ví jak hnát. Chci se jen přiblížit hranici a odtud se dát na pochod přes Ostrý podél hraničních sloupků stezkou, která mi byla doporučena a o které jsem četl i článek Šutrava - úžasná hřebenovka Šumavou. Poněvadž však chci přejít opravdu celou Šumavu, rozhodnu se vystoupit už v Nýrsku. Zde se scénář z Českého Švýcarska opakuje. Zatímco celou cestu je zataženo a místy i zaprší a v Nýrsku se dokonce i dost rozprší, tak sotva opustím obec, mraky se rázem trhají a začíná se dělat krásné počasí. Paráda, bohové jako vždy mým krokům přejí.

Sundávám tedy bundu a ukládám ji do nové krosny, kterou jsem dva dny zpátky koupil v Praze na veletrhu kempingového vybavení spolu s dalšími parádními věcmi. Ze začátku s ní trošku bojuji, poněvadž mi úplně nesedí na zádech a bije se s mým kloboukem. To se ovšem během následujících dní srovná a nakonec ji začnu mít hodně rád. Je lehká a elastická, ať do ni nacpu cokoli, necítím to a navíc se do ni vejde více, než do té staré objemově větší. Nakonec mne nohy zavedou na zříceninu hradu Pajrek.

Má trasa odtud dále ovšem ještě není pevně daná a stále zvažuji a rozhoduji, kudy kam a jak dále. Prvně jsem plánoval jít přes Zadní Chalupy, zde snad i přespat a ráno se vydat dále po hranici. Druhý plán na základě jiných doporučení naopak počítal s cestou přes Hamry. Nakonec se ovšem rozhodnu vrátit k původnímu plánu, a tak se lesní cestou vydám na modrou turistickou trasu a tudy k rozcestí u Zadních Chalup. Cestou lehce sprchne, ale to mne nerozhodí. Naopak to dokresluje zádumčivou atmosféru zdejších luk a přírody samotné. 

Poněvadž je počasí nevyzpytatelné a já jsem líný rozdělávat tarp, plánuji nocovat poblíž turistických přístřešků či rovnou v nich. Právě u Zadních Chalup jeden takový je - stůl a střecha, co víc si přát? Dorazím zde však krátce po páté a to je opravdu brzy. Navíc si nejsem jist, zda se odtud dá jít po hranici, a tak se nakonec rozhodnu povečeřet a kráčet dále na rozcestí pod Lovečnou, kam bych naopak došel z Hamrů. Než se však vydám dále, nemůžu se přestat smát jedné takové místní zhovadilosti. Křižovatka jak stádo, ale mapa je na úplně opačné straně, nežli rozcestník. No párkrát jsem si to přešel tam a zpátky, než jsem se zorientoval a zase zmizel v lese.

I Pod Lovečnou jsem však celkem brzy. Tuším, že kolem sedmé a do slunce západu zbývá spousta času. Tak co tedy? Zůstat, či jít dále? Ale kam? Na hřeben? Na Ostrý? A kde se tam natáhnu? Koukám do map, zkoumám terén a jak tak čas plyne, rozhodne za mne déšť, a já si začnu stlát v přístřešku na stole, kam se sotva vejdu. Během stlaní a přípravy pohanky na ráno kolem mne také párkrát proletí sršeň, který mizí ve skulině kousek ode mne pod přístřeškem. Asi tady buduje hnízdo. Vůbec si mne však nevšímá, a tak zde spolu strávíme v suchu noc. Jen jemu se spalo asi pohodlněji. Je to zde vážně malé, takže spím celkem poskládaný.

← Horem dolem do Narnie

Šumava - Den 2. →