Deutschland!

Jednu světlou stránku ta má škola přeci jen měla. Už ve druháku jsem se dotal na 3 měsíční praxi na severu Německa, kam mne pozvali také na dobře placenou několika týdenní výpomoc v zimě a kam jsem se vrátil i následujícího léta, kdy jsem rovnou dostal pracovní nabídku po ukončení školy, čímž se dostavilo další velké dilema a těžká volba. Hotel to totiž nebyl kdo ví jak světový a zdejší prášková kuchyně se šéfkuchařem Knorr se rovnala spíše alchymii než gastronomii. Lépe bych asi udělal, kdybych zůstal v ostravkém Park Innu, což byl v té době hotel na úplně jiné úrovni. Jedna volba nabízela slušný výdělek, možnost vycestovat a naučit se pořádně aspoň jeden jazyk. Druhá volba naopak dláždila cestu vysokou gastronimíí a sbírání bohatých zkušeností v oboru, který mne tou dobou opravdu bavil. No, nakonec zvítězila touha cestovat a poznávat a zamířil jsem do Německa.

Po maturitě už jsem jen čekal až dostanu ten papír, který od té doby absolutně nikoho nezajímal a hned dalšího dne vyrazil směr Usedom. Stejně jako předchozí léta se však i toto neslo ve stylu neustálých párty s praktikanty z naší školy. Tulák a průzkumník se ve mne probudil až později, když se mi Terezka vysmála, že chci cestovat a poznávat svět, ale pořádně to neznám ani tady.

Měla pravdu děvucha a sotva skončilo léto, já se začal bezcílně toulat okolními lesy a poznávat malebné okolní vesničky. Už tohle mne neskutenčně bavilo, pohlcovalo a naplňovalo novou inspirací. Až s příchodem jara však toto mé putování dostalo úplně nový spád a já kolmo i pěšky procestoval snad celý ostrov a jeho nejbližší okolí. Fotek z té doby focených na mobil mám jen pár a jsou v naprosto otřesné kvalitě. Ale už tehdy mne bavilo zaznamenávat krásy okolního světa a sdílet je minimálně na můj osobní facebook. Krásy ostrova a okolí přilehlého Wolgastu si však dodnes vybavuji v živé paměti. Jednou bych se zde chtěl vrátit a dát si pořádnou cykloutour přes Usedom, Mecklemburg-Vorpommern a nedalekou Rujánu.

Ostrov jsem procestoval křížem krážem, viděl spoustu pláží, mol a zátok. Na svých cestách jsem navštívil spoustu zajímavých míst, krásných vesniček i malebných Biergarten. Viděl jsem raketovou základnu pro V2 v Penemünde, staré cvičiště Wehrmachtu a houbařil s kolegou v hustých borových a březových lesích, kde platil zákaz vstupu, bo krom spousty hub se zde měla nacházet i spousta nevybuchlé munice z konce druhé světové války. Po téměř dvou letech strávených na plochém severu Německa nastal čas pro změnu štace a mne čekalo zcela nové dobrodružství v úplně novém světě. Chladný rovinatý sever Německa bohatý na mokřady a borové lesy vystřídaly prosluněné Tyrolské svahy a já se z ostrova přesunul do srdce Alp.

---

Tyrolsko →